Málokterý Čech tuší, odkud pocházejí jeho předkové. S námahou vyjmenuje ještě tak prarodiče, ale vědět, zda jeho rod patří k menšině, která žila v české kotlině od nepaměti, anebo k drtivé většině, která sem doputovala s praotcem Čechem z jihu a východu, případně s Němci či třeba Dány ze západu a severu – to už je příliš. Cesta proti proudu času přitom nebyla nikdy tak jednoduchá, jako dnes – stačí se poškrábat štětečkem v ústech a odeslat obálku. Uznejte sami, že jsem nemohl odolat.
A tak jsem se stal jedním z tisíců Čechů a dalších desetitisíců Evropanů či Američanů, kteří propadli módní variantě kultu předků, a nechali si udělat genetickou analýzu svého zeměpisného původu. Měl jsem přitom malou výhodu – možnost srovnání. Díky bádání příbuzných v matrikách totiž vím, že se mí předkové vyskytovali již okolo roku 1650 v Luhačovickém Zálesí, a že je místní kroniky označovaly za přivandrovalce z Chorvatska. Uvidíme, jestli legendy nelžou…
Sportovní fanoušci identifikují příslušníka českého národa podle reakce na skandovaný pokřik: „Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop, hop!“ Soukromá společnost Genomac International nabízí mnohem exaktnější měřítko. Za 1190 korun provede zájemcům analýzu dědičné informace, jejíž výsledek naznačí, odkud pocházel jejich dávný praotec. První výsledky ukazují, že většina českých mužů zdědila po meči část dědičné informace, takzvaný pohlavní chromozom Y, který má uspořádání běžné mezi muži z jiných koutů světa, než je česká kotlina. Znamená to, že 90 procent Čechů ve skutečnosti nejsou praví Češi? ...
Reprezentativní genetický průzkum, kterého by se účastnil průřezový vzorek obyvatel České republiky, by byl příliš drahý. Společnost Genomac tedy nabízí test jednotlivcům, kteří mají zájem zjistit, odkud jejich předkové přišli, a jsou ochotni za to zaplatit 1200 korun. Když navíc genetikům dají souhlas, stanou se informace o jejich DNA součástí anonymní databáze, která pak pomáhá vypovídat o původu dalších lidí…